Ohlédnutí za výukou metodou CLIL v hodinách dějepisu

Blíží se konec školního roku 2023/24 a my se již můžeme ohlédnout za naší prací s žáky metodou CLIL. 

Kdo sleduje naši školu delší dobu, jistě zaregistroval, že již druhým rokem nabízíme vyučovací metodu CLIL, která je založena na výuce školního předmětu prostřednictvím cizího jazyka, kdy si žák osvojuje znalosti a dovednosti v obou předmětech současně. Tento program je plnohodnotně začleněn do rozvrhu prvního a druhého ročníku nižšího gymnázia (Prima, Sekunda) v hodinách dějepisu. Měli bychom rovněž uvést, že žáci jsou děleni do menších individualizovaných skupin (stejně jako v hodinách výuky cizího jazyka), díky čemuž dosahujeme kvalitnější formy výuky.

Pojďme se společně podívat na to, jak tuto zkušenost reflektují samotní žáci, jelikož to u mnohých může vyvolat řadu otázek. Zvládnou děti složitější slovní zásobu? Jak jsou motivováni, když se na CLIL postupně odbourává sumativní hodnocení známkou? Jak taková výuka probíhá? To jsou některé z otázek, která by nás mohli napadnout. Naším hlavním cílem je odbourat strach z cizího jazyka a směřovat k jeho přirozenému užívání v souvislostech a myšlení v jazyce samotném (vést k tzv. everyday use).

Zpětně z toho, jak žáci hodnotí míru aktivity, kterou musí při výuce metodou CLIL vyvinout, vyplývá, že 15 % z nich má pocit, že musí být velmi aktivní, 65 % docela dost aktivní, 12 % relativně aktivní a zbytek 8 % cítí, že nemusí být tolik aktivní. Nejvíce si žáci cení nově osvojenou slovní zásobu a možnost spolupráce se spolužáky, kteří jim dovedou a umí pomoci. Dále oceňují práci s videomateriály a skupinové činnosti. Pokud bychom mohli zmínit další data, jistě by stálo za to uvést, kolik % žáků vnímá zaznamenaný posun v dějepisu v anglickém jazyce. Celých 78 % žáků vnímá, že se v něm velmi zlepšili, případně dost zlepšili. Zbytek má dojem, že se zlepšili částečně. Ze šetření rovněž vyplývá, že CLIL nejvíce pomáhá a posouvá žáky s nižší až střední úrovní znalosti anglického jazyka v daných ročnících. Vzhledem k tomu, že metoda není primárně určena k rozvoji znalosti gramatických jevů, je pochopitelné, že očekávání u některých žáků nemusí být v těchto ohledech naplněna. Tento cíl si ani CLIL neklade. Pomáhá rozvíjet zcela jiné kompetence. Tím má být zlepšování komunikační kompetence, což se odráží do kognitivní a sociálně-afektivní složky výuky.

Pokud bychom si tedy položili otázku, zda má CLIL smysl a měli bychom ho na naší škole dále rozvíjet, dovolím si tvrdit, že zavést CLIL na sportovním gymnáziu bylo dobrým rozhodnutím naší paní ředitelky Mgr. Mileny Majerové. Jednoznačně má smysl v takové výuce pokračovat a nadále hledat moderní cesty a kvalitní přístupy k žákům, abychom je mohli připravit do života v 21. století. A mezi tyto přístupy patří i výuka metodou CLIL.

Mgr. Miroslav Pokorný, vyučující D, AJ